Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zamotaný svět

5. 06. 2013 21:12:36
Práce je v životě důležitá, ale dokáže ho taky pěkně zamotat. Všechno má svůj konec, někdy dobrý, někdy horší....

V půlce května jsem nastoupila do nové práce. Našla jsem naději, že práce může být zábavou. Konečně mám v práci čas sledovat zprávy, být v kontaktu s přáteli a psát články. A když se hodně nudím, najde se čas i na učení se do školy. Sedím v jednom stánku s elektronikou. Moc lidí nechodí, spíš jsou to čumilové. Někdy se na něco zeptají, ale spíš si jdou věco jen zkusit. Proto mi zbývá tolik času.

První týden byl nejhorší. Člověk si musel zvyknout na jiný režim, na nové lidi a na nové prostředí. Jsem spáč. Byla jsem zvyklá vstávat v jedenáct hodin. Nyní jsem musela vstávat v šest. Ale jsem mladá a tělo si rychle zvyklo. Dlouhé chvíle v práci byly také za chviličku zažehnané. Kolektiv byl skvělý. Všichni se dobře znali a nikdo neměl s nikým problém. Hned jsme si padli do noty.

Po třech týdnech v provozu jsem poznala obě směny. Se všemi šlo dobře jednat dokonce se našla i témata na nějaké to popovídání. S někým byly vztahy lepší, s někým horší, ale to jsem neovlivnila. Nakonec tak jak tak vznikly kontakty i s jinými stánkaři.

Jednou ve čtvrtek večer jsem seděla na Facebooku a přidávala si dalšího kolegu do přátel. Hned mi neodepisoval, avšak pak jsme se rozepsali. Byl mi hrozně symptický. Na to, že jsem měla vstávat zase v šest, jsem si s ním do jedné hodiny psala. Slíbil mi, že mě ráno poveze do práce autem. Tak jsem si mohla přispat.

Ráno jako vždy, chystačka, lítačka. Byl to pátek a strašně pršelo. Kolegu jsem čekala na křižovatce kousek od našich kolejí. Dojel, já nasedla a jeli jsme. Při příjezdu do práce jsme ještě spolu skočili do obchodu pro svačinku. Jak začala směna, stále za mnou chodil a povídali jsme si. Bylo nám dobře a čas utíkal rychle. Nakonec padla a jeli jsme domů. Pozvala jsem ho k sobě a šli jsme se projít. Zhodnotili jsme, že koupíme ještě nějaké pivka a pojedeme k němu.

Další dny se na mě vykašlal. Sice za mnou v práci několikrát byl, ale nikdy se nezdržel a vždy, když mě dovezl domů, tak rychle nasedl do auta a odjel. V pondělí za mnou byla mamka. Hned, jak odjela, utíkala jsem za ním. Celý víkend mi říkal, jak jsem tlustá, že neví, jestli mě miluje a že nejsem hezká. V pondělí otočil. Byl jak vyměněný a já nechápala proč.

V neděli jsem se navíc rozešla se svým přítelem. Nedokázala jsem chodit se dvěma muži zároveň. Udělala jsem to jen proto. Zbyňkovi jsem to psala se slzami v očích. Nic jiného mi ale nezbylo. Chtěla jsem být s Lukášem. Chvilku mě to mrzelo, ale nakonec jsem si to užívala.

V pondělí jsem tedy vyrazila za Lukášem. Strávili jsme spolu krásný den. Šli jsme se projít. Spadla jsem do bahna, tak jsem si jela vyprat věci. Lukáš jel se mnou. Zaplatil mi pračku, protože vlastních peněz moc není. Pořád se mi omlouval za to, že mě vzal tak škaredou cestou. Vždyť to nic nebylo. Pak ale odjel domů. Musel ještě do obchodu. Já jsem se večer sbalila a vyrazila za ním.

Jak jsem se v úterý probudila, dostala jsem polibek. Dali jsme si kafé a on musel nutně pryč. Jel k tetě naladit jí televizi. Já jsem jela s ním. Vyhodil mě u kolejí. Šla jsem do sprchy a pak si chvíli lehnout. Samozřejmě jsem byla na obědě. Po dvou hodinách spánku mě probudil. Dojel za mnou. Povídali jsme si a pak opět jeli k němu. Dívali jsme se na film a usnuli jsme.

Večer jsme spali u mě. Už jsem to nevydržela. Myšlenkami jsem se stále vracela do předchozího vztahu a se slzami v očích jsem se snažila usnout. Pak jsem mu to narovinu řekla. Byl jak opařený. Ale já mu nedokázala lhát. Ráno, hned jak vstal, jsem mu uvařila kafé a poslala jsem ho do práce. Odpoledne mi došla smska s tím, že si mám rozmyslet co chci, a že končí.

Udělal rozhodnutí za mě. Já opravdu nevěděla, jestli chci být s někým, koho moc miluji, ale nevídáme se, nebo s člověkem, se kterým jsem pořád, ale nedokážu mu dát to, co chce. Leží mi to v žaludku. Nejsem typ holky, která by si mohla kluky vybírat. Ale srdce jsem zlomit nechtěla. Zároveň jsem nechtěla lhát. Snad jsem udělala dobré rozhodnutí. Příště si musím dát pozor na to, abych si nespletla povrchní zamilovanost s láskou. Zasloužila bych šibenici...

Autor: Michaela Beránková | středa 5.6.2013 21:12 | karma článku: 5.92 | přečteno: 294x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Jak balit ženský

Každý chlap má svůj recept, jak balit holky-někdo je takzvanej ukecávač, jinej na to jde přes fyzično a vystavuje svaly vymakaný ve fitku, jinej přes dárky, další pak slíbí hory doly a pak zmizí...

16.8.2017 v 19:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Martina Studzinská

Dobrodružství, na které se nezapomíná

Boby seděl v autě popojížděl pomalu v koloně. Nevěděl, co zažije, až se tahle kolona rozjede. Nedokázal si to ani představit. Přejížděl totiž do Československa skrz takzvanou železnou oponu a psal se rok 1968.

16.8.2017 v 18:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Homosexuální kontra tradiční rodiny a bonobové

V souvislosti s Prague Pride přišli odpůrci práva hlavně homosexuálů na zákonem zakotvenou „normální“ rodinu tradičně s tím, že by něco takového ohrozilo „tradiční rodinu“. A kde je řečeno, že tradiční rodina je to pravé ořechové?

16.8.2017 v 16:17 | Karma článku: 9.25 | Přečteno: 320 | Diskuse

Petr Karas

Ze všech národů máme ten nejvyvinutější smysl pro humor. Proto se neusmíváme.

Humoristy máme skvělé, nekonečné televizní medailony herců-humoristů jsou v televizi skoro každý den. Máme ohromný smysl pro humor a skvělé vtipy. Umíme se sami sobě smát, až padáme v divadlech ze židlí. Ale ulicí kráčíme chmurně.

16.8.2017 v 14:17 | Karma článku: 17.21 | Přečteno: 480 | Diskuse

Jan Klar

Správnej chlap nikdy nebrečí

Viktor se po dlouhá léta snažil, aby ze svého syna vychoval chlapa. Byl to přece jen jeho nejstarší kluk, který by měl jít v otcovských stopách. Na tom nemůže nic změnit žádný politický režim nebo nová doba.

16.8.2017 v 12:06 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 1078 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1096
Momentálně jsem matkou čekatelkou, od toho se také odvíjí moje tvorba. Pokud budete mít zájem, můžete mé těhotenství sdílet spolu se mnou :-)

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.