Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vliv mikroorganismů na docházku studenta do cvičení

26. 04. 2013 22:20:04
Jako student mám samozřejmě nějaké ty školní absence. Avšak kamarád došel s nápadem, jak si je nechat omluvit. Vyučující mi řekla, že mám napsat seminární práci. Ale už nezadala téma. Tak tady ji má.

Jak mohou mikroorganismy ovlivnit docházku studenta do cvičení? Nejdříve bych začala asi pojmem, co je to vůbec mikroorganismus. Čili mikroorganismus je jednobuněčný, jen mikroskopicky pozorovatelný organismus. Mikroorganismy tvoří kolonie, případně žijí v symbióze s jinými organismy. A nyní se podíváme, z jakých důvodů může student chybět ve cvičení.

Prvním důvodem bývá lenost. Tu však mikroorganismy moc neovlivní. Dalším důvodem bývá alkohol. A to hlavně, když cvičení začíná v brzkých ranních hodinách. A s tímto problémem již mikroorganismy souvisejí. Pak jsou to různé nemoci a nakonec jakékoli rodinné důvody. Podívejme se tedy na ten alkohol a nemoci.

Začnu požitím alkoholu. Jak se dá takový alkohol vyrobit? Každému je jasné, že bez mikroorganismů to nepůjde. Alkohol nám z cukru vznikne tzv. alkoholovým kvašením. Aby nám alkoholové kvašení proběhlo, potřebujeme k tomu kvasinky. Jsou to kvasinky rodu Saccharomyces cerevisiae (nebo taky kvasinka pivní, vinná, pekařská). Tato kvasinka mán mění cukr na alkohol. Její znění je pro laiky takové, že cukr se rozdělí na ethanol a oxid uhličitý (C2H5OH a CO2), tím způsobem, že rozkladem cukru kvasinka získává energii pro svůj život a množení se. Ethanol a oxid uhličitý z ní odchází jako odpadní látky. Takže pivo, víno, pálenky, vše kvasí. U pálenky se první vyrábí kvas, z něj se pak hotová pálenka vyrobí v pálenicích. Následky alkoholu každý z nás zná, ať již osobně nebo z vyprávění.

Dalším důvodem absence studenta může být nemoc. Nemoci jsou různé. Virového nebo bakteriálního původu. Virové onemocnění, tzv. viróza je onemocnění způsobené patogenními viry. Do těchto inemocnění patří třeba onemocnění dolních cest dýchacích (chřipka), AIDS, spalničky a virové průjmy. V těchto případech je virem napadená buňka použita jako tělo hostitele, která při napadení patogenem se buď rozpadne, nebo odumře. S těmito buňkami pak bojuje náš imunitní systém. Může přitom paradoxně vzniknout i poškození tkání hostitele vlastní imunitní reakcí. Viry se mohou šířit lokální infekcí a nebo přenosem krví či mízou.

Bakteriální infekce je onemocnění způsobené patogenními bakteriemi. Bakterie patogenního typu jsou v rámci celé bakteriální domény spíše výjimečné, většina bakterií je neškodná (či dokonce prospěšná). Bakterie vniknou do lidského těla různými způsoby. Většinou prolomí nějakou bariéru, nebo se jí prostě vyhnou. Jde o sliznice, řasinkový epitel, kůži, poranění. Při úspěšném průniku do těla hledají bakterie vhodné místo na kolonizaci - rozmnožení. To se jim zpravidla povede díky speciálním látkám nebo krustě z polysacharidů. Bakterie pak přijímá potravu z těla hostitele a narušuje jej. Může jej narušovat i splodinami z jejich organismů. Tělo hostitele následně vyvolá imunitní reakci. Na léčbu jsou potom použity antibiotika, což je látka, která usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Mezi bakteríální onemocnění patří např. angína, bakteriální průjem, tuberkulóza, lymská borelióza.

Ať už je důvod absence studenta jakýkoli, nejpravděpodobněji za to mohou mikroorganismy. Proto buďmě ohleduplní, tělo s nimi bojuje dlouho. A nezáleží na tom, jestli jde právě o infekci mikroorganismy nebo jen odbouráváním alkoholu z těla. A jak dobře víme, s horečkou či opicí se dá na učení soustředit jen těžko, natož vstát vůbec z postele.

Tento čánek je zkrácen a jsou v něm použity vysvětlení pro laiky. Proto si některé definice nemusejí přesně odpovídat.

Autor: Michaela Beránková | pátek 26.4.2013 22:20 | karma článku: 11.63 | přečteno: 873x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.94 | Přečteno: 572 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.24 | Přečteno: 289 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.98 | Přečteno: 102 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 22.61 | Přečteno: 557 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 565 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1105
Momentálně jsem matkou čekatelkou, od toho se také odvíjí moje tvorba. Pokud budete mít zájem, můžete mé těhotenství sdílet spolu se mnou :-)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.